Hlavní a zároveň největší město Ukrajiny Kyjev je kulturním a hospodářským centrem celé země. Celkový ráz a členitost města je odrazem mohutnosti protékající řeky Dněpr v minulosti, jedná se povětšinou o lesnaté pahorky oddělené malými údolíčky sbíhajícími k řece. Těmito pahorky je tvořeno i historické centrum Kyjeva, které najdeme na právem břehu řeky a najdeme v něm skvostné budovy jako je Chrám sv. Ondřeje, Dům s chimérami nebo budova Státní opery.

Naše cestovní agentura Vám nabízí ubytování v Kyjevě ve více než 195 hotelech, apartmánech, penzionech, hostelech, rezidencích a nocleh se snídaní a to nejen přímo ve městě, ale i v okolí Kyjeva, kde najdeme města Petropavlovskaya Borshchagovka, Vyshhorod, Brovary, Irpin a Belogorodka. A pokud například hledáte pouze hotely v Kyjevě, vyzkoušejte záložku Ubytování pro upřesnění výběru.

Kyjev je nejenom hlavním městem Ukrajiny, ale také správním centrem Kyjevské oblasti. Město najdeme v severní části centrální Ukrajiny na největší řece země Dněpru, nedaleko velké Kyjevské přehrady. Město je významná dopravní křižovatka spojující dálnice vedoucí do okolních zemí stejně jako města Lvov či Charkov, zde jsou to především silnice vedoucí směrem na Rusko a Bělorusko.  Město má rozsáhlou síť městské dopravy, najdeme zde trasy metra, tramvají, autobusů a trolejbusů, které zajišťují dobrou dostupnost všech jeho částí a to včetně přístupu na nedaleké mezinárodní letiště Boryspil nebo menší lokální letiště Žuljany.

Historie Kyjeva začíná v 5. až 6. století našeho letopočtu, v této době zde existovalo první lidské osídlení na jeho území, po kterém se bohužel do dnešní doby zachovaly pouze artefakty v podobě nálezů keramiky typu Korčak a byzantské mince. Z období 7. století jsou pak doloženy důkazy dřevostaveb a primitivní infrastruktury, většinou však situované do oblastí Zámkové hory, Dětinek a Starokyjevské hory. Již v 9. století se Kyjev stává politickým a hospodářským centrem oblasti, a to především úzkou spoluprací s Byzantskou říší, které bylo tvořeno třemi samostatnými hradišti již na již jmenovaných oblastech. Od 10. století dochází k výraznému rozvoji města, a to především díky knížeti Vladimíru I., který po tom co přijal křesťanství zde nechal vystavět tzv. desátkový kostel, dále jeho syn kníže Jaroslav Moudrý nechává přestavět své sídlo ve stylu Byzance a postavit Zlatou bránu a katedrálu sv. Sofie. Město v té době hrálo významnou roli v politice oblasti a také jako významný obraný bod, bylo zde mohutné opevnění a ve městě se rozvíjela řemesla a obchod. V průběhu 12. století se ruský stát rozpadá na malá knížectví a tím Kyjev ztrácí na svém vlivu a v důsledku toho dochází i k jeho úpadku, místní šlechta přechází z obchodování na zemědělství a v druhé polovině století dochází i k jeho zpustošení v rámci bojů o nadvládu místními vladaři. Takto oslabený Kyjev nemělo možnost se bránit proti armádám Mongolska pod vedením chána Bátúa, které v roce 1240 město vyrabovali a při té příležitosti zničily i významné památky jako byl Desátkový kostel a Zlatá brána. V roce 1363 se město stává součástí Litevského velkoknížectví, a s tím i později součástí polsko-litevské říše, za které v roce 1497 získává částečnou samosprávu. Další významné období v historii Kyjeva začíná v 17. století, kdy město po kozáckých povstáních se dostává pod správu Ruska, za této doby se město dále rozvíjí a je zde dokonce v roce 1843 založena Univerzita sv. Vladimíra (dnešní Ševčenkova univerzita).  Kyjev je významným městem Ruska až do revolučního roku 1917, kdy díky rozložení Ruského carství bolševickým povstáním se představitelé Ukrajiny pokoušejí o ustanovení samostatnosti a to právě ustanovení Centrální rady Ukrajiny zde v Kyjevě. Bohužel již po dvou letech občanské války zvítězili bolševici naklonění sovětskému Rusku a je vyhlášena Ukrajinská SSR, a Kyjev přichází o status hlavního města na úkor Charkova a to až do roku 1934.  A ani další roky nepřinesly městu klidné období, po vypuknutí II. Světové války bylo město 19. 9. 1941 obsazeno vojsky nacistického Německa s podporou jednotky „Rychlé divize“ Slovenska. Okupace trvala více jak dva roky a bylo při ní vyvražděno mnoho obyvatel, město bylo opět osvobozeno až 6. listopadu 1943 vojsky Rudé armády. Po válce se město opět stalo hlavním městem Ukrajinské SSR a to až do roku 1991, kdy Ukrajina vyhlásila po rozpadu Sovětského svazu nezávislost.

Město díky své bohaté historii má i co nabídnou v oblasti architektury a to především z oblasti náboženských budov, mezi těmi nejvýraznějšími jsou to především ty na vrchu Kyjevskopečerská Lávra, najdeme zde vysokou zvonici a chrám sv. Michala, který je vidět z dálky díky svým zlatým kupolím. Další významné budovy vhodné k návštěvě jsou Pomník Bohdana Chmelnického, Chrám sv. Ondřeje, Dům s chimérami, budova Státní opery a budovy v okolí Andrijivskyj Uzviz. Také ve městě najdeme již zmiňované budovy, a to chrám sv. Sofie a Zlatou bránu, obě postavené v období vlády Jaroslava Moudrého nebo hlavní budovu Kyjevské univerzity, která svojí červenou barvou upoutá již z dálky.